|
|
Ohlášené kulturní a společenské akce ve Fryštáku: (chybějící informace jsou průběžně doplňovány) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Novinky v knihovně: Statistika MěK Fryšták za rok 2008 ZDE Z ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY Vedle běžného půjčovního provozu (okolo 2 tisíc návštěv čtenářů, uživatelů internetu, besed apod.) proběhla v Městské knihovně Fryšták řada naučných a kulturních akcí: např. exkurze družiny základní školy a dětí z mateřské školy, z večerních pořadů připomínán cestopisné přednášky s diapozitivy pana PaedDr. Miloslava Růžičky z Gymnázia L. Jaroše v Holešově (Indie a Himálaje), besedu o významné osobnosti Fryštáku Augustinu Doležalovi v rámci cyklu „Fryštačané dobývají svět (samostatný příspěvek vyjde v srpnu) a besedu o životě v Orientě s průvodcem po Egyptě panem Antonínem Vavříkem. Ve spolupráci s Klubem důchodců proběhla v jídelně penzionu beseda s kronikářem města PhDr. Česlavem Zapletalem o dějinách Fryštácka, v jejímž závěru se člen Zastupitelstva MF pan Zapletal podělil s krásnými dojmy z podpisu smlouvy o příhraniční spolupráci mezi slovenskou obcí Kanianka a městem Fryšták na Památníku generála M. R. Štefánika na Bradle. Dále připravujeme např. vlastivědný zájezd na Pekařskou sobotu do Rožnova p. R. a na Valašsko (19. červenec), večer poezie, putování po stopách zmizelého středověkého Fryštáku, besedy nad kronikou pro žáky základní školy a další akce. - AZ- Fond cestopisné literatury v MěK obohatily knihy od cestovatelů – manželů Špillarových z Jablonce, kteří každoročně i se synem po dobu dvou měsíců cestují po zemích světa a objevují zajímavá místa nepříliš dosud známá. Pan Václav Špillar je autorem unikátních snímků a jeho žena Lenka (rodačka ze Vsetína) zachycuje dojmy v textech. Tito novodobí pokračovatelé cestovatelů Hanzelky a Zikmunda své prožitky a poznání nabízí v řadě knih. Při osobní návštěvě Václava Špillara v Městské knihovně jsme získali tyto jejich knihy: Dvořák, J. - Hořínek, S. - Špillarová L.: Jinží Amerika. Nejen cestou Inků, Austrálie. Ve stínu baobabů, Severní Amerika. Země kaňonů, Severní Amerika. Krajem zlatokopů, Oceánie. Perly Havajských ostrovů, Afrika. Jiný svět. Další knihy, které vyjdou v budoucnu nám autoři budou pravidelně posílat poštou.
Periodika
ve fryštácké knihovně slouží široké veřejnosti.
Noviny a časopisy
patřily od prvopočátku k tradičnímu fondu fryštácké knihovny: ta vznikla původně
jako veřejná čítárna novin (1865). K patronům a nejvděčnějším čtenářům patřili
tehdy starostové Valentin Rektořík a Leopold Jehlička (u něho v domě byla
dokonce knihovna deponována), u zrodu knihovny stáli např. lékaři MUDr. Jan
Fischer a MUDr. Vilibald Absolon, filozof Horák, JUDr. Josef Januška, ekonom
Antonín Fiala, architekt Antonín Fischer, předsedou pěvecko-čtenářského spolku
Svornost byl kněz P. Jan Perútka, k vůdčím osobnostem patřili dr. Alois Hecht,
Karel Trpík, podnikatel Rudolf Jadrníček, František Petráš, Mikuláš Januška,
řadu přednášek v knihovně uskutečnili spisovatel a kněz fryštácký – děkan P. Jan
Mikuláš Drábek, MUDr. Ján Šípka, Josef Odstrčilík, Ignác Kvapil a Antonín
Bakala. Z odebíraných časopisů (před 100 léty) připomínám: Pokrok, Hospodářské
listy, Sekretář, Našinec, Zlatá Praha, Humoristické listy, Světozor, Národní
listy a Moravská orlice.
(Viz blíže publikaci A
budou ještě písně v sadě tom ..., vydanou Městskou knihovnou Fryšták coby
vyznání o knihách, knihovnách, knihovnících a čtenářích ke 135. výročí počátků
knihovnictví na Fryštácku v r. 2000 – za finanční podpory Ministerstva kultury
České republiky a ve spolupráci s Knihovnou Fr. Bartoše ve Zlíně – můžete ji
obdržet v naší knihovně).
Na prahu 3. tisíciletí
mohou naši čtenáři i další zájemci v Městské knihovně Fryšták vedle 18 tisíc
knih využívat také 35 titulů odebíraných novin a časopisů: Lidové noviny,
Zlínské noviny, Domov, Chatař a chalupář, Žena a život, Vlasta, Tina, Bydlení,
Bydlíme, Zdraví, Zahrádkář, Naše krásná zahrada, Lidé a Země, 100 + 1
zahraničních zajímavostí, Mladý svět, Praktická žena, Dívka a TOP dívka, Xantypa,
Pěkné bydlení, Přísně tajné, Bílé Karpaty, Fryštácké listy, ZVUK, Podřevnicko,
pro děti Sluníčko, Mateřidouška, Říše divů, ABC, Věda a technika mládeží, jako
dary dostáváme časopisy Junák, Skaut a Světlušky, Čtenář, dále 3 x krimi a
Jedním dechem, příležitostně i dary od čtenářů (např. jednotlivá čísla Květů,
FIT, AD, Psáno životem ...). Dostáváme také časopisy vztahující se k Evropské
unii. Historie knihovny ve Fryštáku ....Její osudy jsou od počátku v roce 1865 spjaty s dějinami městečka , radostmi a strastmi obyvatel, s bezpočtem krásných okamžiků strávených nad stránkami plnými neobvyklých zážitků, velkých myšlenek, vřelých citů a nadějí.Jakoby se před těmi,kdo v knihách našli věrné přátele i zpovědníky ,promítaly jejich nekonečné sny i velké lásky. Spolu se školou je fryštacká knihovna nejstarší kulturní institucí na Fryštácku. Již v roce 1865 vznikl čtenářský kroužek, jako základní knihovny, kde bylo asi 100 svazků a několik titulů novin a časopisů. U kolébky stáli místní buditelé MUDr. Jan Fischer, MUDr. Vilibald Absolon, starosta Valentin Rektořík a jejich přátelé prof. František Bartoš z Mladcové a malíř Jan Havelka z Loštic.K zakladatelům také patří studenti , kteří získali ve Vídni, Brně či Olomouci řadu cenných zkušeností a vnesli do našeho prostředí ducha nové doby. V roce 1883 byl ve Fryštáku založen pěvecko-čtenářský spolek Svornost, v němž působil Josef rytíř Januška /budovatel českého školství na Moravě, místodržitelský víceprezident v Brně/, ing.Antonín Fischer, Antonín Bakala, továrník Valentin Jadrníček, starosta Leopold Jehlička, kněz P.Jan Perútka, Hynek Kvapil a později pokrokový slovenský lékař MUDr.Ján Šípka. První azyl našla knihovna ve spolkové místnosti Jehličkova hostince a po vytvoření samostatné Československé republiky v roce 1918 byla veřejná čítárna umístěna v přízemí nové fryštácké školy.V roce 1921 vznikla spojená Obecní knihovna ve Fryštáku a v Dolní Vsi, podobné knihovny vznikly také v Lukovečku, v Horní Vsi a ve Vítové. Vedle movitějších občanů a učitelů přispívaly na činnost knihoven také místní spolky/např.v roce 1921 bylo možno z výtěžku vstupného z ochotnických divadelních představení zakoupeno pro fryštáckou knihovnu přes 100 dalších knih/.vlastní knihovnu měla i TJ Sokol -ta byla roku 1921 připojena k Obecní knihovně ve Fryštáku a v Dolní Vsi/do roku 1948 ji vedl pan učitel František Kubík/.Po příchodu selesiánů do Fryštáku přibyla knihovna v selesiánském ústavu. Koncem roku 1944/v době okupace/ měla fryštácká
knihovna 143 čtenářů, 952 svazků knih, vypůjčeno bylo 2 645 knih.Roku
1955 byla hornoveská knihovna připojena k Fryštáku. V letech 1948-1968 byla
knihovna pod vedením pana Metoděje Nevídala, dělníka n.p. TON. Půjčovní
doba byla v neděli dopoledne, vypomáhaly i žákyně vyšších ročníků V roce 1969 začal při knihovně pracovat vlastivědný klub, od roku 1992 zvaný Společnost Václava Renče. Ve spolupráci s tímto aktivem uskutečnila fryštácká knihovna za 30 let od roku 1969 přes 300přednášek a besed, literárních večerů, stovky výstavek k jubileím našich i světových autorů, na 40 zájezdů tuzemských a zahraničních.Mezi naše čtenáře zavítala řada osobností, např. spisovatel a literární vědec doc.PhDr. Josef Gálík, CSc.,herci Lubor Tokoš, Miroslav Částek a Pavel Majkus, známí odborníci a publicisté PhDr. Zdeněk Pokluda, PhDr. Ludvík Ševeček, JUDr.Lubomír Bartošek, PhDr. Irena Voštová, ing. Jan Zetěk, prof. Jiří Novák, prof.Jan Vašák, prof.Jarmila Jánská, prof. Olga Kolářová, ředitelka Okresní knihovny Zlín /dnes knihovny Františka Bartoše ve Zlíně/ paní Stanislava Čechová, Mgr. Pavel Schrott, besedy nad kronikou města vede PhDr. Česlav Zapletal. Městská knihovna ve Fryštáku je součástí okresního systému veřejných knihoven v okrese Zlín a má dlouholetou tradici ve vydávání publikací, např.ve spolupráci s Okresní knihovnou Zlín Literární místopis Fryštácka/1991/, za přispění Ministerstva kultury ČR v rámci programu Knihy a čtení - Chtěl bych Ti vyprávět růži, věnovanou památce V.Renče/ 1995/. Knihovna se podílela na organizaci významných kulturních a společenských akcí, přednášek a výstav na Fryštácku. Za svou rozsáhlou vzdělávací a kulturní činnost obdržela řadu čestných uznání okresních i vyšších orgánů. díky zastupitelstvu města Fryštáku a Městskému úřadu Fryšták se podařilo ve spolupráci s Knihovnou F. Bartoše ve Zlíně a Okresním úřadem ve Zlíně otevřít 1.února 1995 nové prostory městské knihovny v přízemí nově vybudovaného domu Penzion na fryštáckém náměstí, kam byla knihovna přemístěna z bývalého pohostinství na Rupovém. Na budově knihovny je umístěn nápis s reliéfem básníka, dramatika a překladatele dr. Václava Renče od akad. sochaře Miroslava Boroše.
Za poklady do knihovny
Fond
Renčova díla obohatila kniha Hlas Páně tříští cedry (kniha žalmů v překladu V. Renče,
Brno, Blok 2001, 422 stran, k vydání připravila Luisa Nováková, vnučka
Václava Renče, dcera Zuzany Novákové, rozené Renčoné). Akce, které proběhly v MěK 25.2.2008 Ladakh - Severní Indie (putování a výstup v odlehlé části indické Himálaje) - výklad s diapozitivy prof. Gymnázia L. Jaroše v Holešově PaedDr. M.Růžička) 10.4.2008 Beseda o A. F. Doležalovi 19.7. zájezd Valašsko . V průběhu roku exkurze a besedy pro děti
MŠ, ZŠ – doplnění osnov výuky
Přehled knihoven v obcích, ve kterých Městská knihovna Fryšták vykonává regionální funkce : Obec/ stav knižního fondu(2007)
Hvozdná/ 2.930 sv. knih Kašava/ 4.653 sv. knih www.knihovnakasava.webzdarma.cz
Lukoveček/ 3.490 sv.knih Ostrata/ 1.432 sv. knih Vlčková/ 1.855 sv. knih
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||