Oznamování porušení je nástroj pro prevenci a odhalování protiprávního jednání. Za účelem zvýšení ochrany whistleblowerů a efektivnějšího postihu protiprávních jednání byl dne 2. 6. 2023 schválen zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který upravuje předpis ze dne 23. října 2019, kdy byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Tento zákon (č. 171/2023 Sb.) zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání, podmínky poskytování ochrany fyzické osobě, která oznámení učinila (dále jen „oznamovatel“), a působnost Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) na úseku ochrany oznamovatelů.
Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který oznámení podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, podal ministerstvu, atd.
Kdokoliv – oznámení lze učinit i anonymně.
Komunikačními kanály, které musí zajistit ochranu oznamovatele i nahlášené osoby či osob a jejich osobních údajů, zároveň i důvěrnost poskytnutých informací.
Vnitřní a externí oznamovací systém zabezpečuje utajení totožnosti oznamující osoby a třetích osob a ochraně informací uvedených v oznámení. Totožnost oznamovatele není možné sdělit bez jeho výslovného souhlasu třetí osobě ani orgánu, s výjimkou zákonem stanovených výjimek (např. případ dožádání ze strany orgánů činných v trestním řízení podle trestního řádu).
Oznámení musí být podáno fyzickou osobou a musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku, nebo porušuje právní předpis či předpis Evropské unie upravující oblasti vymezené zákonem, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.
Lze-li osobu oznamovatele kontaktovat, a to současně za předpokladu, že tento postup nepovede k ohrožení zájmu na ochraně totožnosti oznamovatele nebo k ohrožení ochrany jeho osobních údajů, je možné jej kontaktovat za účelem doplnění či zpřesnění oznámení.
V závislosti na obsahu oznámení jsou přijímány příslušné kroky a o výsledcích jednotlivých oznámení je informován oznamovatele (pokud je znám). Organizace (pověřená osoba pro whistleblowing) má povinnost oznamovatele vyrozumět do 7 dnů o přijetí oznámení a do 3 měsíců o způsobu jeho vyřízení. Oznámení je potřeba uchovávat jen po dobu, která je nezbytná k naplnění účelů Směrnice, tedy zejména k ochraně oznamovatele před odvetnými opatřeními a pro případ dalšího šetření příslušnými orgány veřejné moci. Je-li oznámení učiněno ústně na základě osobního nebo telefonického rozhovoru, je příslušná osoba povinna pořídit zvukovou nahrávku oznámení nebo jeho přepis. Nevysloví-li oznamovatel s pořízením nahrávky souhlas, nesmí ji příslušná osoba pořídit.