Město

Město Fryšták se nachází na okraji Hostýnských vrchů, 8 km severně od Zlína s počtem obyvatel 3 716 (k datu 1. 1. 2020) a rozlohou 2416 ha.

První písemná zmínka o Fryštáku sice pochází až z roku 1356, avšak to již měl za sebou zřejmě bohatou historii, neboť archeologické nálezy sahají až do doby neolitické. Dávné osudy dnešního města jsou spojeny s nedalekým významným královským hradem Lukovem. Význam Fryštáku jako střediska řemesel a obchodu dokládá také skutečnost, že Fryštačané byli zproštěni roboty již v roce 1558 za pánů Jana a Přemka Nekešů z Landeka, kdežto obyvatelé okolních obcí vykonávali robotu až do jejího všeobecného zrušení v roce 1848.

K významným pamětihodnostem města Fryštáku patří farní kostel svatého Mikuláše, jehož gotické základy pocházejí ze 14. století a jeho nynější barokní podoba je z 18.-19. století, dále je to barokní socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí, Hrubá hospoda ze 16. století, římskokatolická fara ze 17. století, budova radnice z roku 1900, budova školy z roku 1890, Dům Ignáce Stuchlého - bývalý klášter, od roku 1927 ústav řádu salesiánů.

Fryšták se může pyšnit několika slavnými rodáky a osobnostmi: dirigentem Břetislavem Bakalou, skladatelem Jaroslavem Kvapilem, světoznámým geologem a speleologem Dr. Karlem Absolonem, akademickými malíři Janem Pažoutem, Ludvíkem Jadrníčkem, Jaroslavem Hovadíkem a Aloisem Holíkem, etnografem Karlem Pekárkem, básníkem a dramatikem Václavem Renčem i stavitelem Fischerem.

Díky pracovitosti zdejších obyvatel se rozvíjely i sousední přilehlé obce původního Fryštáku - Dolní Ves, Horní Ves, Vítová a Lukoveček, které se postupně spojovaly v dnešní celek město Fryšták. Pouze obec Lukoveček se 400 obyvateli je opět samostatná. V posledních 15 letech město budovalo a dnes má až na menší úseky dokončeny rozvody kanalizace, vodovodu a zemního plynu, vyrůstají nové ulice a čtvrti rodinných domků například v ulici Přehradní, Ke Skalce, Komenského, Osvobození, v Lukovečku a vstupní části do Vítové. Z novějších objektů je možno uvést přístavbu základní školy, zdravotní středisko, mateřskou školu, nákupní střediska ve všech místních částech. Dále bylo ve Fryštáku upraveno přes 50 km místních komunikací. Město připravuje výstavbu nových bytů, nové místní komunikace do dalších středisek rodinné výstavby, rozšíření cyklostezek do okolních obcí v rámci tvořícího se mikroregionu, který chce také obnovovat kulturní tradice a rozšiřovat ekologické programy. Dnes dotvářejí dominantu Fryštáku nově vybudovaný areál ZDV (správní budova s velkým kulturním sálem, soustava farem), moderní Penzion na náměstí pro mobilní důchodce. V obci vyrůstají objekty mnoha firem například Solar-technik, SIMCAR, BESI, MAVA, MARBO, TRIODON - sponzor kulturních aktivit města, IVOS, DORBAS, PROPAN-GAS, LANDY, ARBO, řada autoopraven, drobnějších živnostenských provozů, soukromých obchodů a restaurací.

Město se stará o krojovanou kapelu Fryštácká Javořina, folklórní mládežnický soubor Fryštáček, podporuje Městskou knihovnu V. Renče a cimbálovou muziku Prameny s dětskou pěveckou částí Pramínek. 
Turisté mohou navštívit toto krásné město ve valašském podhůří a odtud vyjít do lesů klidové oblasti Hostýnských vrchů nebo zříceniny hradu Lukova a také do nedaleké ZOO Lešná s velmi zajímavým zámkem a parkem.

ČZ

Odkaz na stránky Národního památkového ústavu ZDE

Katastr města Fryštáku: 2416 ha, z toho:

Dolní Ves 1099 ha,

Horní Ves 829 ha,

Fryšták 273 ha

Vítová 215 ha.